PAN X = PAN EX

1. ledna 2014 v 19:58 | A. |  Diary

Vlastně ani nevím, jak tenhle článek začít. Už několikrát jsem si ho nadepsala a pak zase zavřela a nechala to na jindy. Teď právě jsem ve stavu " Jsem v pohodě, pořád jsme kamarádi". Tu část rozchodu "Končim, nedávám to." a tisíce slz už mám snad za sebou. Holky, řeknu vám, takhle mi v životě nebylo, a to fakt nekecám. Do školy jsem chodila jen jako tělo bez duše, pořád jsem řikala, jak se těšim až přijdu domů a půjdu spát. Řasenku jsem neviděla ani z dálky, byla zbytečná, jedině tak voděodolná. Zhubla jsem 4 kila za 2 dny. Z jídla se mi dělalo špatně, vlastně se mi dělalo špatně ze všeho. Měla jsem takovej divnej pocit, kterej ani snad nejde vysvětlit. Bylo to něco uvnitř mě, něco jako prázdná díra v duši, na hrudi. Tak nějak bych to asi nejlíp popsala. Ten první týden byl fakt něco, takhle jsem se v životě necejtila.
Takovejch vzpomínek, to je na tom snad nejhorší. Pořád někde jdete a říkáte si: Jo, tady jsme chodili se procházet. Jo, tady mě vždycky vyzvedával." Všechno mi ho připomíná, snad úplně každá blbost. Když se řekne Kuře na paprice, tak já si ho představim, protože to bylo jeho nejoblíbenější jídlo. Fakt mazec, tyvole. Nejhorší snad bylo, že jsem na něj nebyla naštvaná. Kdyby jo, tak to není tak hrozný, ale já nemám důvod se na něj zlobit. Nemiluje mě natolik, abysme spolu byli. Tohle vám tak hrozně moc schodí ego a naději ještě na nějakou lásku. Mám pocit, že už nikdy nebudu nikoho tak moc milovat, to snad už ani nejde. No..abyste věděli jak to teď s náma je. Na Štědrý den jsme šli ven a dali jsme si dárky ( Dostala jsem hodinky! ) Během tý procházky mě několikrát obejmul a...líbali jsme se. Několikrát. Pak jsme si ještě psali. Za několik dní mi napsal, že chce bejt sám, že mě má rád a chce, abysme byli kamarádi. Občas si napíšeme na fb. Den před silvestrem jsme byli na chvilku venku, jedno obejmutí a při loučení pusa na tvář. První myšlenka snad u každé holky je, že teď už ho stratila nadobro. Taky jsem o tom přesvědčená. Na silvestra jsme nakonec spolu nebyli, prý se mu nechtělo. Užila jsem si to i tak, ale ta nostalgie, holky. Dnes jsme měli jít ven, neozval se. V ten moment jsem si uvědomila, že to takhle nepůjde. Že to takhle nezvládnu. Musim si ho aspoň trochu dostat ze života. Vím, že to bude to nejtěžší, co kdy udělám, ale musím. Musím ho nechat aspoň trochu jít.
!!!! Shrnutí měsíce za prosinec nebude, snad to chápete.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aimee Skellington Aimee Skellington | Web | 1. ledna 2014 v 20:46 | Reagovat

Hele byla jsem na tom stejně, nejhorší pocity, co jsem kdy zažila.. potom jsem si uvědomila, že jsem se prostě zamilovala

2 Liven Liven | Web | 2. ledna 2014 v 12:27 | Reagovat

Ach, strašně ráda by jsem ti pomohla, ale vypadá to, že s tímhle se budeš muset poprat sama. Drž se!! :)

3 Esther B. Esther B. | Web | 2. ledna 2014 v 15:00 | Reagovat

:(( každý tohle někdy zažije.. škoda, že se ti to protlo zrovna se svátky, asi sis je moc neužila. Přeju ti do nového roku ať se přes to co nejdříve dostaneš a začneš se zase smáát :)

4 Alie Alie | Web | 3. ledna 2014 v 22:40 | Reagovat

to teda bude ťažké ale ty to zvládneš. pokiaľ si sa dokázala dostať tam kde si teraz tak už dokážeš i toto :) držím palce

5 Qawp Qawp | Web | 5. ledna 2014 v 11:07 | Reagovat

neboj, jsem si jistá, že to zvládneš a za pár měsíců to už bude jenom někdo s kým si kdysi něco měla  .. ;)

6 Vaness . Vaness . | Web | 5. ledna 2014 v 19:54 | Reagovat

Ty to zvládneš !!!
Musí to bejt strašně těžký , ale ty to dáš ! :*
Buď silnáá

7 Aimee Skellington Aimee Skellington | Web | 6. ledna 2014 v 18:34 | Reagovat

Nesmí tě nic odradit, každý tetování snáší jinak :) Je to individuální, ale přes kosti je to vždycky nejbolestivější - proto mě tolik boleli žebra, ale nárty jsem měla naprosto v pohodě :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama